DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Co je pro koně jedovaté

 

S otravou jedovatými rostlinami se u koně setkáme poměrně zřídka. Většina jedovatých rostlin má nepříjemnou chuť, někdy i pach, který koně odradí. Dospělý kůň by měl instinktivně vědět, které rostliny se nedají jíst. Divocí koně dokonce učí svá hříbata, co se dá jíst a co ne.

S postupující domestikací, hlavně ve stájových odchovech, koně ztrácejí své instinkty. Největšímu nebezpečí pozření jedovaté potravy jsou vystaveni koně, kteří na pastvě tráví omezený čas. Takové zvíře lačně sní všechno zelené, co mu přijde do cesty. Pastvinu proto musí kontrolovat člověk. Nebezpečné rostliny je nejsnadnější vyrýpnout. Používání herbicidů se nedoporučuje. Může trvat až měsíc, než se vstřebají do půdy. Kůň nesmí mít v tu dobu na pastvinu přístup.

 

Bolehlav plamatý (Conium maculatum)

Jedná se o velmi jedovatou rostlinu, která se ve starověku či středověku často používala k trávení nepohodlných lidí či dokonce k popravám. Jedovaté jsou všechny její části, především pak plody; nejjedovatější je na jaře, po vysušení jedovatost trochu klesá. Pro koně je smrtelných už 3-5 kg čerstvých rostlin.
Hlavním toxinem bolehlavu je koniin, který proniká sliznicí i kůží a působí na míšní reflexy. Nejdříve je tlumí, ve vyšších dávkách dráždí, potom přechází k obrně svalů. Smrt nastává zástavou dechu.
Už za 30 minut po pozření má kůň rozšířené zornice, je neklidný a ztrácí rovnováhu, slzí, má bledé až namodralé sliznice, špatně dýchá a jeho pulz je nejdříve pomalý, pak rychlý. Objevují se koliky, svalový třes, časté močení, přičemž z moče můžeme asi za 9 hodin po pozření rostliny cítit její zápach.

 

Čirok obyčejný (Sorghum vulgare)

Čirok je mohutná tráva dorůstající do výšky až 3 metrů. Jeho stébla jsou vyplněná sladkou bílou dření. Zelené listy má dlouhé, široké a ploché. Čirok obyčejný je silně toxický pro obsah nitrátů a kyanidů. U koně vyvolává poruchy dýchacího ústrojí, což může vést až ke smrti zadušením. Mladé rostliny jedovaté nejsou.

 

Dub (Quercus)

Dub je rychle rostoucí, hojně rozšířený, opadavý strom. Listy a plody (žaludy) obsahují velké množství taninu, který je pro koně jedovatý. Po konzumaci většího množství trpí kůň zácpou, výjimečně dochází k poškození ledvin. Menší množství koni neškodí. Koně často dubové listí (např. na vyjížďce) okusují. Ve výběhu by k němu ale přístup mít neměli.

 

Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)

Hasivka je největší druh kapradiny, dorůstá až 2 metrů. V České republice roste hlavně v borových lesích a na vřesovištích. Jejím nebezpečím je silný toxický kumulativní účinek. Postižený kůň má sraženou záď, roztažené končetiny, více přibývá na hmotnosti a často spí.

 

Javor červený (Acer rubrum)

Javor červený je strom pocházející původně ze subtropického pásma. V mírném pásu je oblíbenou okrasnou dřevinou v parcích a zahradách. V Čechách roste převážně v teplejších oblastech (jižní Morava, Středočeský kraj). Pro koně jsou jedovaté listy na jaře a na podzim. Otrava se pozná podle nažloutlých sliznic, kůň je anemický.

 

Len setý (Linum usitatissimus)

Přestože se lněné semínko běžně používá v potravinářském průmyslu i ke krmení koní, je potenciálně velmi jedovaté, stejně jako mladé zelené rostlinky. Obsahuje především glykosid linamarin (s enzymem linázou vzniká kyanovodík, což je buněčný jed - buňky nedostávají kyslík), který způsobuje křeče až smrt, ale i linatin, který potlačuje vitamín B.
Otrava může přijít v případě pozření velkého množství linamarinu velmi rychle, projevuje se neklidem až panickým chováním, rychlým dýcháním, motáním se, třesem, křečemi, obrnami svalů, zpomalením srdeční činnosti, kómatem a zástavou dechu.

 

Ocún

Podzimní kytička rostoucí v trávě, fialově kvetoucí. Velmi nebezpečná jsou pro koně semena a květy, která obsahují kolchicín. Postižený kůň má zánět střev a velmi bolestivé koliky. Koně lze zachránit pouze okamžitou léčbou, kterou poskytne veterinární lékař ve formě infuzí.

 

Přeslička (Equisetum)

Přeslička je vytrvalá bylina rostoucí hojně v celé Evropě. Vyskytuje se ve 25 druzích, které jsou používány např. i v léčitelství, nebo na mytí nádobí při pobytu v přírodě. Obsahuje velké množství glykosidů, saponinů, alkaloidů a tříslovin. Pro koně je značně jedovatá. Postižený kůň vrávorá, ztrácí rovnováhu, až padá. Stav se zhoršuje.

 

Pryskyřník (Ranunculus)

Pryskyřník je vytrvalá bylina osidlující vlhké louky. Snadno ho poznáme podle typických žlutých květů a dlouhého úzkého stonku. Rostlina obsahuje velké množství glykosidického laktonu ranunkulinu, z něho vzniká toxický protoanemonin (v suchém stavu je neškodný). Pryskyřník má tlumivé účinky na centrální nervovou soustavu, pro koně je jedovatý středně. Na pokožce a sliznicích vyvolává podráždění. Zvířata se mu většinou instinktivně vyhýbají.

 

Rulík zlomocný (Atropa belladonna)

Rulík je velká bylina vyskytující se ve vyšších nadmořských výškách (podhorské oblasti). Květy jsou zvonkovité, fialové. Nápadným znakem jsou černé bobule. Na rulíku jsou jedovaté všechny části. Obsahuje jedovatý atropin a hyoscyamin. Otrávený kůň ztrácí koordinaci, často není schopen stát. Neklamným znakem otravy jsou rozšířené zornice oka.

 

Skočec obecný (Ricinus communis)

U nás roste skočec jako jednoletá bylina, která dosahuje velikosti 5 metrů. Lodyha i samičí květy jsou hnědočervené. Samčí květy mají žlutozelenou barvu. Semena skočce obsahují velmi prudký jed ricin, který způsobuje shlukování červených krvinek. Poškozuje v první řadě játra, slezinu a ledviny. Koně zabije i velmi malá dávka! Bobule naštěstí mají odpornou chuť, takže riziko otravy je nízké.

 

Starček přímětník (Senecio jacobaea)

Starček je vytrvalá bylina našich nížinných luk. Vyznačuje se hnědočervenou hranatou lodyhou, která se v horní části větví. Květy se vzhledem podobají heřmánku, barvu mají žlutou. Obsahuje alkaloidy jakobin, jakonin, jakodin. Alkaloidy mají kumulativní efekt, který poškozuje játra. Rostlina je jedovatá i v suchém stavu! Nebezpečí spočívá v dlouhodobém poškozování jater, které může probíhat dlouho nepozorovaně. Komplikace mohou vyústit až v akutním selhání jater.

 

Štědřenec (Laburnum vossii, Zlatý déšť)

Štědřenec byl u nás vysazován v parcích jako okrasný keř. Vyznačuje se krásným žlutým hroznovitým květenstvím. Velmi jedovatý je alkaloid cytisin, který je nejvíce v semenech (luscích). Semena jsou pro koně smrtelně jedovatá! Cytisin vyvolává velmi rychle nervové poruchy, poruchy srdeční činnosti až zástavu dechu. Často se stává, že zvíře po otravě štědřencem zemře.

 

Tetlucha kozí pysk (Aethusa cynapium)

Celá rostlina je velmi jedovatá, a to díky více jedům, především aethusinu a aethusanolu A a B, které působí velmi rychle (už za hodinu po pozření) na centrální nervový systém a vyvolávají křeče. Naštěstí je smrtelná dávka velmi velká - u skotu se jedná asi o 15 kg, u koně to bude už pravděpodobně o několik kg méně.
Otrava se u koní projevuje pocením, zrychleným pulzem a rozšířením zornic. Při příjmu může mít kůň popálenou hubu a hodně slinit. Drážděním trávicího traktu vyvolává nevolnost, koliky a průjem. Poškození nervového systému se pak projevuje křečemi, později zhoršujícími se, obrnou až případně zástavou dechu.

 

Tis červený (Taxus baccata)

Velmi jedovatá rostlina! Tis je pomalu rostoucí okrasný jehličnan. Kůra kmene je načervenalá, jehlice jsou tmavě zelené. Nápadná jsou červená semena. Tis je oblíbenou rostlinou, vysazovanou jako živý plot. Kromě semene je celá rostlina prudce jedovatá. Koně umírají okamžitě, někdy mají v tlamě ještě nerozžvýkanou větvičku.

 

Třezalka (Hypericum)

Třezalka je bylina, v ČR rostoucí poměrně vzácně. Bylina má malé lístky s tečkovitými siličnými nádržkami. Květenství se skládá z malých žlutých květů. Rostlina obsahuje velké množství látek. U koní se projeví "otrava" třezalkou zvýšenou citlivostí na sluneční paprsky. Kůň může trpět bolestivými popáleninami obzvláště na méně pigmentovaných místech.

 

Vlaštovičník větší (Chelidonium majus)

Vlaštovičník je známý tím, že jeho tekutinou se ničí například bradavice. Je však celkově jedovatý (++), samozřejmě nejvíce ona tekutina. Nejvíce jedu, směsi několika alkaloidů, obsahuje pozdě v létě v horkém počasí, během sušení jeho toxický účinek mizí, takže v seně je bezpečný. Má naštěstí pro koně velmi nepříjemnou chuť, takže je spásán velmi vzácně.
Při kontaktu s kůží může vyvolávat spáleniny pysků, stejně tak pálí i sliznice huby a jícnu a dráždí celý trávicí trakt. Otrávení koně více močí, mohou mít poruchy srdečního rytmu, křeče i obrny nebo celkovou slabost následkem zpomalení srdce, pokles krevního tlaku až ztrátu vědomí.

 

Vlnice (Oxytropis splendens)

Vlnice je vytrvalá bylina. V Čechách se vyskytuje pouze v Českém krasu, Českém středohoří a na jižní Moravě. Lodyha má bílo-hnědou barvu, kvítky jsou drobné bílo-žluté. Otrávený kůň se zpočátku chová nevyzpytatelně, po určité době může až ochrnout.

 
 

Zimostráz

Setkáme se s ním nejčastěji na okrasných zahradách (jako součást živých plotů). Nejvíce jedovaté jsou pro koně jeho listy. Těch stačí kolem 0,5 kg. Postižený kůň má křeče, průjem a špatně dýchá.