Výživa a krmení koní
Chceme-li, aby náš kůň podával dobré výsledky, je zapotřebí zajistit mu kvalitní plnohodnotné krmivo. Jeho množství a složení musí být samozřejmě přiměřené práci, kterou kůň vykonává. Přechod na jinou krmnou dávku musí být pozvolný!
Napájení koní
Kůň musí mít neustále přístup k vodě. Voda by měla být pitná, zdravotně nezávadná, čistá, bezbarvá, bez choroboplodných zárodků, nečistot a zápachů. Její teplota by měla být 10 - 12°C.
Denní spotřeba vody je asi 40 - 60 L. Samozřejmě záleží na pracovní zátěži, ročním obdobím, vlhkosti vzduchu, ale také složení krmné dávky.
Při krmení koně bychom se měli řídit zásadami:
-dodržovat dobu krmení
-při krmení koně nerušit
-po krmení nechat koně alespoň 1 hod v klidu
Krmení chovných klisen
U chovných klisen rozlišujeme období první a druhé poloviny březosti, neboť plod se nevyvíjí stejnoměrně. Větší pozornost je třeba věnovat klisně zejména až v druhé polovině březosti, ale nedostatečná a málo vydatná potrava by mohla ohrozit vývoj plodu v kterémkoliv stádiu vývoje.
Krmná dávka by klisně měla poskytnout hlavně dostatek hodnotných bílkovin, kostitvorných minerálních látek, karoten a vitamíny B, D, A. Klisny krmíme 3x denně.
Zhruba 2 - 3 týdny před porodem podáváme MASH, který má mírně projímavé účinky-tím zabráníme trávícím poruchám.
Příprava MASHE:
1,25 L horké vody
1,50 kg ovsa
0,25 kg pšeničných otrub
0,05 kg lněného semínka
0,03 kg kuchyňské soli
Klisnu pravidelně čistíme, mírný pohyb povzbuzuje krevní oběh a látkový metabolismus. Před porodem snižujeme dávky objemných krmiv, předkládáme pouze luční seno + MASH.
Po porodu dáváme MASH, zhruba do týdne přecházíme na normální krmnou dávku.
Tvorbu mléka podporujeme přídavkem krmných okopanin (krmnou mrkví) i slunečnicovými pokrutinami.
V době kojení se nemá krmná dávka měnit.
Když znovu zapouštíme (7 - 11 den po porodu) zkrmujeme kvalitní seno, naklíčený oves (vit. E), pšeničné otruby, mrkev (provit. A), siláž, sušené kvasnice (vit. D, B).
Napájení klisen - studená, závadná voda může způsobit potrat!
KRMENÍ HŘÍBAT
První výživou hříběte je zhruba asi 5 dní mlezivo, které se potom upravuje na běžné mateřské mléko. V prvním měsíci saje hříbě každou hodinu, poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Proto pokud je klisna v práci, provádíme přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
Zhruba asi 4. den vypouštíme hříbě s klisnou do výběhu.
Pokud klisna produkuje málo mléka, přikrmujeme kravským nebo kozím mlékem.
V případě, že hříbě osiřelo, je nutné mu zajistit náhradní zdroj potravy. Nejúčinnější a nejlepší je umístit hříbě u náhradní klisny. Neseženeme-li klisnu, můžeme zkusit sehnat kozu.
Ta může hříbě odchovat, neboť její mléko má stejné složení jako kobylí.
A nemáme-li k dispozici ani kozu, krmíme hříbě ředěným kravským mlékem v poměru 1 : 2.
Zde je nutno dodržovat hygienické požadavky, čistotu a teplotu. Hříbě krmíme každé 2 hod. čerstvým mlékem.
Zhruba od 3. týdne začneme hříbě přikrmovat mačkaným ovsem a lučním senem.
Koncem 2. měsíce - je to 1kg sena + 1 kg ovsa
Koncem 3 . měsíce - 2 kg sena + 1 kg ovsa
Mezi 4. - 5. měsícem - 3 kg sena + 2 kg ovsa
Seno i mačkaný oves zkrmujeme nejlepší jakosti. Oves nikdy nemačkáme do zásoby!
Mladým hříbatům podáváme buď celé vajíčko nebo vaječný bílek.
Okolo 6. měsíce provádíme odstav.
V tuto dobu začneme s přikrmováním okopanin - krmnou řepou, krmnou mrkví, cukrovkou - vše podáváme strouhané. Jestliže hříbě začne žrát zeď nebo hlínu, znamená to, že v jeho krmné dávce je nedostatek minerálií a stopových prvků, kterými musíme krmivo doplnit.
Hříbata krmíme nejméně 4x denně.
Hříbě do 1 roku musí dostávat vysoce kvalitní krmivo (oves, seno, pšeničné otruby, bob, lněné semínko, pokrutiny, krmnou mrkev, krmnou řepu).
Nejvhodnější je pastevní porost, neboť je bohatý na zdroj bílkovin, minerálních látek a vitamínů.
Taky pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční záření má blahodárný vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva, činnost srdce a plic.
Asi ve 2. - 3. měsíci (v prvním pastevním období) začínají hříbata pastevní porost spásat.
V druhém pastevním období přikrmujeme senem a ovsem. Konec druhého pastevního období spadá zhruba do stáří 18. měsíců, kdy jsou hřebečci i klisničky již dobře vyvinuti.
Dvouletým hříbatům snižujeme jádro až na 2 kg, seno se nemění.
KRMENÍ PLEMENNÝCH HŘEBCŮ
U plemenných hřebců je nezbytný pastevní odchov, protože na optimální funkci všech orgánů má vliv racionální výživa, pohyb a přiměřená práce.
Zhruba 1 - 1,5 měsíce před připouštěcím obdobím se přidá jádro a objemná krmiva se sníží.
Nejvhodnější je: luční, vojtěškové, jetelotravní sena, pšeničné otruby, bob, okopaniny a jádro.
V intenzivní pohlavní činnosti se jako doplněk přidává odstředěné mléko, krevní moučka a krev.
Výživa špatně krmitelných koní
Někteří koně odmítají nebo nepřijímají dostatečné množství krmiva a jejich kondice je z tohoto důvodu nevyhovující. Nejčastější příčinou nedostatečného příjmu krmiva bývají poranění dutiny ústní, problémy se zuby, onemocnění nebo únava po namáhavém výkonu.
Základním opatření při nedostatečném příjmu krmiva by mělo být podávání co nejvíce koncentrované krmné dávky, tj. zvýšení podílu vysoce energetických jadrných krmiv, např. kukuřice, příp. přídavek rostlinného oleje, který je nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Do krmné dávky by měl být doplněn komplex vitamínu skupiny B (především vitamín B1) a hořčík. Z krmné dávky by mělo být zcela vyloučeno málo chutné a nekvalitní krmivo.
Problémy se zuby
Jestliže má kůň chuť do přijímání krmiva, avšak krmnou dávku není schopen přijmout celou, je nutná pečlivá kontrola jeho dutiny ústní a zubů. Různé problémy se zuby mají často za následek snížený příjem krmiva, pomalé krmení a nedostatečné zpracování přijaté potravy. Tento problém se nejčastěji vyskytuje u mladých 2 – 5letých koní v období přezubování a u starých koní. Pravidelné vyšetřování a kontrola ústní dutiny a zubů by měly být samozřejmostí nejen u těchto věkových kategorií. Koním, kteří mají problémy se zuby je vhodné podávat oves namačkaný, ostatní jádro upravovat šrotováním a seno před podáváním namáčet.
Méně chutné krmivo
Koně mají individuální preference k různým druhům krmiv. Chovatel by se měl vždy vyvarovat náhlých rapidních změn krmné dávky. Kromě špatného příjmu může náhlá změna krmné dávky způsobit problémy se zažíváním a koliky. Všechny změny, včetně přídavků různých doplňků, by měly probíhat postupně během 7 – 10 dní, obzvláště víme-li že kůň špatně přijímá nezvyklou potravu. Málo chutné bývá hodně stébelnaté nebo zaplísněné seno, které by nemělo být v žádném případě koním předkládáno. Obecně koně preferují z jadrných krmiv nejvíce oves, chutná je i kukuřice, horší příjem může nastat v případě ječmene. Krmnou dávku lze zchutnit přídavkem vysoce sacharidového krmiva např. melasy. S úspěchem lze také k aromatizaci krmné dávky využít vanilku, anýz nebo výtažek z česneku. Pro lepší příjem sena je možné ho dvě hodiny před krmení zvlhčit a podávat v síťce.
Zotavení z respiračních chorob
Koně trpící onemocněním dýchacích cest, kašlem, chřipkou apod. mají často sníženou schopnost vnímat vůni a rozpoznávat předkládané krmivo, a proto ho mohou odmítat. V tomto případě je vhodné zvýraznit vůni předkládaného krmiva pomocí aromatizace vanilkou nebo anýzem. Aby se omezila prašnost, mělo by být podáváno vlhčené a to jádro i seno. Prašnost krmiva nebo podestýlky působí agresivně a zvyšuje riziko chronických onemocnění dýchacího aparátu. Jadrné krmivo by mělo být mačkané nebo drcené. Navýšení dávky kukuřice a rostlinného oleje na úkor objemného krmiva zajistí koni dostatečný příjem energie aniž by musel přijmout velké množství krmiva.
Špatná krmitelnost po zátěži
Vlivem stresu, fyzické námahy a únavy může fyzická zátěž vést ke ztrátě chuti přijímat krmivo (obzvláště u nervově labilnějších koní). Příčinou je obvykle vysoká koncentrace kyseliny mléčné ve svalech, která způsobuje jejich bolestivost a může mít za následek svalová zranění. Pro eliminaci hromadění kyseliny mléčné (laktátu) je důležité pečlivé „vykrokování“ koně po práci, u koní náchylnějších na laktátovou acidózu je vhodný přídavek sody bikarbony do krmení před nebo krátce po zátěži. Krmná dávka intenzivně sportovně zatěžovaných koní by měla být obohacena vitamíny skupiny B a hořčíkem. Tato kombinace vyživuje nervový systém koně, zvyšuje jeho nervovou stabilitu a podporuje příjem krmiva.