DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

CO JE DOBRÉ VĚDĚT

 

Při denním čištění se srst koně zbavuje špíny, různých nečistot a prachu. Hřívu a ocas je třeba důkladně pročesat. Čištění je zároveň i důležitou masáží, která uvolňuje svaly koně a podporuje prokrvení celého těla. Dávejte při čištění pozor na poranění, kožní choroby a nebo na nezvykle teplá či nateklá místa.

 

Citliví koně

Mnozí koně jsou lechtiví a nemají rádi hřebelcování. Používejte místo železného hřebla hřbílka z gumy nebo plastu, jsou podstatně měkčí. Musíte být opatrní zejména na břiše koně, mnozí čtyřnozí kamarádi dávají zřetelně najevo, že si nepřejí, aby je na těchto místech někdo čistil...

Čištění vytváří důvěru

Čištění byste neměli brát jako něco obtěžujícího. Naopak je to dobrá příležitost,
jak si vybudovat úzký vztah s koněm. Většině koní se líbí, když je pečlivě čistíte.
Zároveň tak budete svého koně stále lépe poznávat a brzy budete vědět, co má rád a co neintenzivní péče o koně vytváří a neustále posiluje důvěru mezi koněm a jezdcem.

Odstraňování bláta:

1)Začínáme vždy končetinami. Koni zvedneme nohu a směrem od patky dopředu zbavíme kopyto podestýlky nebo bahna. Nezapomínáme ani na zářez v podkově.

2)Zaschlé nečistoty (bláto) odstraníme nejsnáze hřeblem nebo kartáčem. S kartáčem pracujeme v přímých liniích, vždy ve směru srsti. Hřeblo je spíše tvrdší (hrubší), a proto jím nečistíme citlivé partie (např. na břiše), nebo místa méně ochlupená.

 

Použití kartáče:

1) Po odstranění hrubých nečistot můžeme navlhčeným kartáčem, navlečeným na ruce, dokončit očistu srsti a kůže koně. Začneme na krku. S kartáčem vykonáváme pohyby vždy ve směru srsti. na kartáč je třeba přitlačit, aby štětiny pronikly až na kůži koně. je to současně forma nenásilné masáže.

2) po důkladném očištění krku věnujeme pozornost hřívě. Opakovaně ji důkladně pročešeme, přičemž prsty rozmotáme případné smotky žíní.

3) Obdobným způsobem kartáčujeme i ostatní partie těla. Postupujeme vždy od hlavy směrem k ocasu. Při čištění citlivých míst(např. vnitřní horní části končetin nebo krajiny šourku) si raději stoupneme ke zvířeti bokem a dáváme pozor, aby nás kůň nekopl.

4) jakmile dokončíme jednu stranu těla, přejdeme pracovat na druhou. Tuto očistu provádíme ohleduplně, ale energicky.

5) gumové hřeblo použijeme k česání obličejových partií. Koně odvážeme a jednou rukou ho držíme na uzdě, zatímco druhou rukou jemně češeme srst. U klidných koní je možno sejmout i ohlávku a důkladně vyčistit i oblasti pod řemeny.

Odstraňování smotků:

Prsty pozorně rozpleteme všechny smotky. Poté žíně ocasu důkladně pročešeme kartáčem. Dáváme pozor, abychom přitom zbytečně nevytrhávali žíně. K tomuto účelu se nehodí příliš měkké ani tvrdé kartáče. Při kartáčování držíme jednou rukou ocas. Kartáčujeme ho krátkými pohyby, úsek po úseku. Začínáme vždy u kořene ocasu..

 
 
 

Čištění očí, nozder a podocasí:

Oči

-Houba, kterou používáme musí být vlhká, ale ne mokrá, aby vytékající voda nepronikla koni do očí. Nikdy nevytíráme vnitřní stranu víček. Největší pozornost věnujeme koutku oka, které bývá nejvíce znečištěné.

Nozdry

-Houbou nejdříve očistíme pysky, pak nozdry a nakonec i nos. Důkladně při tom otřeme všechny nečistoty.

Podocasí

- K tomuto účelu použijeme jinou houbu, kterou šetrně očistíme řitní otvor a celou partii pod ocasem koně.

 

Česání hřívy:

Česáním urovnáme jednotlivé žíně. Používáme navlhčený kartáč, z něhož jsme odstranili přebytečnou vodu. Očistu zahájíme na hřebenu hřívy, a to vždy u kořínků. Žíně češeme směrem dolů.

Úprava ocasu:

Česání ocasu

- Obdobně jako hřívu češeme i ocas koně. Používáme k tomu kartáč, který můžeme navlhčit. Zvýšenou pozornost věnujeme krátkým žíním, které se obvykle vlní. Vyčesaný ocas opatříme bandáží, aby se znovu neumazal.

 

Používání stájové utěrky:

-k leštění srsti: 

Slabě navlhčenou stájovou utěrku stočíme do plochého tvaru, mírně zahnutého tvaru. Vytíráním celého těla ve směru růstu srsti odstraníme poslední nečistoty a současně docílíme požadovaného lesku.

 
 

Vyškrabování kopyt

Postavte se po straně vedle koně a sjíždějte mu rukou pomalu po přední nebo zadní noze dolů. Uchopte spěnkový kloub, táhněte ho nahoru a řekněte: "Nohu!" Když kůň nereaguje, můžete se mu také tělem opřít o rameno nebo bok, aby musel přesunout váhu na druhou nohu. 
Při zdvihání netahejte koni nohu do strany!

Čištění kopyt olejem

- Tímto způsobem můžeme ošetřit jen dokonale čistá a suchá kopyta. I pak je účelné je ještě před natřením důkladně otřít utěrkou. Nikdy nepožíváme olej na zašpiněná kopyta, neboť nečistotu tím neodstraníme, ale pouze rozmažeme. Olejem natíráme celé kopyto směrem od patky ke korunce. Nanášíme pouze slabou vrstvu oleje a řádně ji roztíráme. Tímto způsobem můžeme ošetřit i nášlapovou část kopyta, neboť tím na čas omezíme nalepování bláta či podestýlky.

 

Údržba kartáčů

-kartáče čistíme kovovým hřbílkem. Po čtyřech nebo pěti pročesání srsti přejedeme kartáčem po kovových lištách hřbílka. Rohem hřbílka pak opakovaně ťukneme o zem, aby vypadly nečistoty zachycené mezi lištami.( hřbílka se vyrábějí i ze dřeva a plastu, kovová však mají největší trvanlivost).

 
 
 
 

Stáj

V zimě tráví kůň většinu dne ve stáji. Je proto samozřejmé, že ustájení musí splňovat některé kvalitativní podmínky:

• Ve stáji musí být dostatek čerstvého vzduchu a dostatek světla. V zásadě mohou být všechna okna otevřená; přivřeme pouze ta okna, do kterých přímo fouká vítr.

• Teplota ve stáji by měla být stabilní, a to na úrovni asi 10 °C. I pro zpoceného koně je lepší nechat okna stáje otevřená a dát mu vlněnou sací deku.

• Stáj musí být prostorná a pevná. Abychom splnili všechny tyto podmínky, musíme dbát na správné míry, zařízení a na kvalitní materiál pro stavbu stáje.

 

Míry stáje

Výška stáje uvnitř by měla být minimálně 3,2 m, ale pokud možno vyšší (s ohledem na dobrou ventilaci). V každém případě musí být minimálně tak vysoká, aby se kůň nemohl udeřit hlavou o strop. Rozměr jednoho boxu by měl být nejméně 3 x 3m, přičemž vstup do boxu musí být široký alespoň 1 m, aby se kůň nezranil při vyvádění a zavádění. Pokud je před boxy chodbička, můžeme na hrazení boxu vysoké 1,4 až 1,5 m umístit mříž. Mřížování nesmí být širší než 5 cm, aby kůň nemohl uvíznout v mříži kopytem.

 

Materiál pro stavbu

Stáj může být dřevěná či postavená z cihel. V obou případech musí být stěny hladké a pevné. Vnitřní stěny dřevěné stáje musí být silné alespoň 4 cm. Stěny z cihel či kamenných kvádrů musí být odolné proti ranám způsobeným kopnutím koně. Konstrukce a materiál střechy jsou důležité pro kvalitu ovzduší ve stáji. Klasická špičatá střecha pokrytá taškami, pod kterou na půdě umístíme seno a slámu, je stále nejvhodnější. Střecha z vlnitých desek je levnější, ale musí být dobře izolována. Zejména u letních boxů, u kterých většinou bývá otevřena horní polovina dveří, přetahujeme střechu dostatečně přes okraj stěn, aby dovnitř nepršelo. Podlaha stáje bývá často betonová a jsou v ní umístěny odváděcí kanálky pro moč a vodu. Podlaha je mírně skloněna do jednoho bodu. Staré betonové podlahy mohou být kluzké. V tom případě navážíme silnou vrstvu podestýlky. V některých starých stájích není zvlášť vytvořená podlaha a podestýlku navážíme na písek.

 

Podestýlka

Silná vrstva podestýlky tvoří měkkou a suchou peřinku pro koně. Navíc funguje jako izolační vrstva mezi studenou podlahou a koněm. Podél stěn má být vrstva ještě vyšší než uprostřed boxu. Koně se válejí a mohou se zaklínit. Vysoce navezená podestýlka snižuje riziko zranění. K podestýlání se nejčastěji používají hobliny, piliny a sláma. Sláma je teplá a poměrně levná. Musí však být dobře zbavena prachu a drobných lístečků, jinak může způsobit dušení a kašel. Koním chutná zejména ječná sláma. Pokud ji však konzumují ve velkém množství, je lepší podestýlat hoblinami. Piliny bývají často prašné a při suchém počasí dráždí pokožku. Podestýlat se dá také drobně nařezaným papírem, což je vhodné pro koně, kteří trpí alergiemi nebo mají problémy s dýchacími cestami. Papír je velmi levný, je však potřebné několikrát denně vyvážet z boxu mokré části, jinak vznikne nechutná břečka.

 

Druhy podestýlek

 

Sláma

- Sláma jako materiál pro podestýlku je nejlevnější a má vynikající sací a drenážní vlastnosti.

Hobliny 

- Hoblinová podestýlka je ideální pro koně s dýchacími potížemi.

Papír

- Podestýlka z papíru se dává koním trpícím alergiemi nebo koním, kteří podestýlku požírají.

Guma

- Gumová podestýlka se poměrně snadno čistí. Guma je moderní materiál pro náhradu podestýlky. Je to v podstatě tlustá gumová podložka, která se pokládá na stájovou podlahu. Na gumovou podlahu stačí tenčí vrstva slámy nebo hoblin, než by bylo zapotřebí na podlahu z jiného materiálu.

 

Nastýlání

Koně v boxu nebo ve stání často přehrabávají podestýlku na jednu určitou stranu. Proto je třeba každý den podestýlku pravidelně srovnat a načechrat.