Kopyto
Jedná se o prstový orgán lichokopytníků, který má ochrannou a obranou funkci. Skládá se z kostního základu, měkkých složek, pomocných orgánů, škáry a rohového pouzdra.
Skladba kopyta
Kostru kopyta tvoří mohutná kopytní kost, kladka korunkové kosti a kopytní chrupavky. Měkké složky zahrnují vazy, šlachy, kloubní pouzdro, mazový váček, cévy a nervy. Podkoží je na zadní straně chodidla zformováno ve střelku. Střelka má trojúhelníkovitý tvar, rozevírá se směrem dozadu a přechází v patky.
Škára kopyta vytváří rohovinu ze které se formuje rohové pouzdro. Rozlišujeme škáru bradavkovou a lístkovou. Škáru kopyta rozlišujeme podle místa uložení. Na přechodu kůže do kopyta nalezneme škáru obruby. Distálně od škáry obruby se nachází bradavková škára korunky. Škára stěny umístěná pod škárou korunky má na svém povrchu lístky, na kterých jsou drobné bradavky, které produkují bílou rohovinu. Tu označujeme jako bílou čáru. Bílá čára odděluje inervovanou část kopyta od neinervované. Pokud se hřeb podkovy zatluče za bílou čáru směrem do chodidla je kůň „zakován“ a kulhá. Na chodidlové ploše nalezneme škáru chodidla, jejichž bradavky produkují rohovinu chodidla. V zadní části kopyta nalezneme škáru střelky, která obsahuje potní žlázy.
Rohové pouzdro se dělí na stěnu, chodidlo a střelku. Rohová stěna je v průměru 1 cm silná. Roste rychlostí 8 – 10 mm za měsíc. Rohové chodidlo má uprostřed uloženou rohovou střelku. Po stranách rohové střelky se táhnou střelkové brázdy, které přechází v rohové patky.
Symetrie kopyta
Jako symetrie celých končetin je důležitá i symetrie kopyta. Kopyto je orgán, který musí tlumit nárazy při kroku. Žádoucí je, aby bylo symetrické a části kopyta byly souměrně zatěžovány, hlavně nosný okraj kopyta. Otřesy potom prochází středem končetiny.
Přední a zadní kopyto
Tvar kopyt mezi hrudními a pánevními končetinami se trochu odlišuje. Přední kopyto má při pohledu zespodu kruhovitý tvar. Zatímco zadní kopyto je oválnější. Při pohledu ze strany je zadní kopyto strmější než přední. Celkově je přední kopyto širší a větší než zadní. Je to možná proto, že na předních končetinách je neseno 60 % tělesné váhy.
Tvorba rohoviny
Rohovinu tvoří škárové bradavky. Rychlost růstu je závislá na výživě, zdravotním stavu, pohybu a stáří koní. V průměru za měsíc naroste o 8 – 9 mm. Podle rychlosti růstu rohoviny se plánuje návštěva kováře. Přerostlá rohovina se odlamuje, štípe, zatrhává a dochází ke změně úhlu kopyta. Dochází k většímu zatěžování končetin.
Závěsné ústrojí prstu
Jako závěsné ústrojí slouží soustava vazů, které udržují spěnkový kloub nad úrovní podložky. Nejmohutnější jsou vazivové mezikostní svaly. Odstupují od proximálního konce metakarpální kosti a upínají se na sezamské kosti spěnkového kloubu nebo vysílají šlachy do úponů vlastních natahovačů prstů.
Krevní zásobení a inervace
Kopyto je velice intenzivně krveno z prsních tepen. Ve škáře se nachází mohutné žilné pleteně. Inervaci zajišťují větve volárních a plantárních nervů. Rohovina není prokrvována ani inervována.
Noha koně
CHODIDLO
Chodidlo je konkávně vyklenuté a velmi stabilní. Správně tvarované chodidlo se nedotýká země. Takzvaná "bílá čára", která chodidlo obkružuje, označuje místo, kde začíná vlastní stěna kopyta.
STŘELKA
Ve výši patky je kopytní stěna kopyta ohnuta dovnitř. Tam začíná střelka s rohovým střelem. Když kůň došlápne svou nohou na zem, má střelka kontakt se zemí. Nárazová vlna, která vzniká dopadem koňské nohy na zem, je částečně zachycena pružností střelky. Také při hmatových vjemech koně hraje střelka důležitou roli. Díky ní může kůň cítit půdu, na kterou postaví nohu, a terén, po kterém právě jde.
STĚNA KOPYTA
Stěna kopyta se skládá z nártní stěny, postranních stěn, patkových částí stěn a rohových patek. Odpovídá lidským prstům na rukou a na nohou. Kůň tedy vlastně běhá po nehtech! Vnitřek kopytní stěny se skládá z navzájem prokládaných vrstviček, které jsou spojeny s kostí kopytní. Tím je kopyto pevně drženo na svém místě.
KORUNKA
To je vypouklý lem, proužek kůže nad kopytní stěnou, který obkružuje kopyto v místě, kde rohovina přechází v srst. Vylučuje cosi na způsob laku, který chrání rohovinu před přílišnou vlhkostí a před vysušením. Často se na ni nanášejí dodatečně i umělé laky, aby byla rohovina chráněna ještě lépe.
BARVA KOPYTA
Odpovídá zpravidla barvě srsti koně. Má-li kůň bílou srst, je bílé i kopyto. Když je kůň tmavé barvy, je kopyto černé. Strakoši nebo koně, kteří mají bílé znaky na nohou, mají kopyta zbarvena různě. U některých koní existují dokonce i černobíle rýhovaná kopyta. Bílá rohovina je měkčí a není tak odolná, černé kopyto je tvrdší.
KOPYTO ROSTE
Kopyto naroste o osm až deset milimetrů za měsíc. Proto trvá asi osm až deset měsíců, než se kopyto úplně obnoví. Kopytní stěna je chráněna tenoučkou vrstvou, polevem kopyta, které nepropouští vodu. Stěnou kopyta neprobíhají žádné nervy. Kovář tedy může zatlouci do kopytní stěny hřebíky a kůň necítí žádnou bolest.